Starý Plzenec - bývalá stará Plzeň, kolébka historie českého státu

7. ledna v 17:26

Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska. 
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavlasv. Vavřincesv. KřížeNarození Panny Mariesv. Jana Křtitelesv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností. 
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město. 
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni. 
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti (www.bohemiasekt.cz).  Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu. Většinu propojuje 10 km dlouhá naučná stezka, která je vhodnou vycházkou i pro méně zdatné turisty.

První písemná zpráva

První písemná zpráva o našem hradišti je z roku 976. V této době se dostal bavorský vévoda Jindřich „Svárlivý“ pro svůj odpor k císaři, tehdy již Otovi II. (*955 - +983), do říšské klatby a proto hledal ochranu u českého knížete Boleslava II. (* - +999). Císař Ota II. vysílá trestnou výpravu proti Boleslavu II. Vede ji jeho příbuzný říšský hrabě Godfrid. Výprava však byla poražena vojsky Boleslava II., nedaleko plzeňského hradiště a hrabě Godfrid v této bitvě padl. Sestra padlého hraběte Adelhaid, abatyše v klášteře Vilichu nedaleko Bonu, nám zaznamenala tuto událost, protože měla hluboký smutek nad smrtí svého bratra. Oba byli z rodu verdunského hraběte Gozelina a tedy významnými osobnostmi tehdejší doby. Proto se jim dostalo místo v kronikářově vyprávění ve spojitosti s událostmi pod hradištěm Staré Plzně, tehdy jen Plzně nazvané latinsky Urbs (město). Kronikář Teitmar Merserburský v 11.stol. podává dosti podrobnou informaci o této události a její odezvě v říši.

První písemná zpráva

První písemná zpráva o našem hradišti je z roku 976. V této době se dostal bavorský vévoda Jindřich „Svárlivý“ pro svůj odpor k císaři, tehdy již Otovi II. (*955 - +983), do říšské klatby a proto hledal ochranu u českého knížete Boleslava II. (* - +999). Císař Ota II. vysílá trestnou výpravu proti Boleslavu II. Vede ji jeho příbuzný říšský hrabě Godfrid. Výprava však byla poražena vojsky Boleslava II., nedaleko plzeňského hradiště a hrabě Godfrid v této bitvě padl. Sestra padlého hraběte Adelhaid, abatyše v klášteře Vilichu nedaleko Bonu, nám zaznamenala tuto událost, protože měla hluboký smutek nad smrtí svého bratra. Oba byli z rodu verdunského hraběte Gozelina a tedy významnými osobnostmi tehdejší doby. Proto se jim dostalo místo v kronikářově vyprávění ve spojitosti s událostmi pod hradištěm Staré Plzně, tehdy jen Plzně nazvané latinsky Urbs (město). Kronikář Teitmar Merserburský v 11.stol. podává dosti podrobnou informaci o této události a její odezvě v říši.

První písemná zpráva

První písemná zpráva o našem hradišti je z roku 976. V této době se dostal bavorský vévoda Jindřich „Svárlivý“ pro svůj odpor k císaři, tehdy již Otovi II. (*955 - +983), do říšské klatby a proto hledal ochranu u českého knížete Boleslava II. (* - +999). Císař Ota II. vysílá trestnou výpravu proti Boleslavu II. Vede ji jeho příbuzný říšský hrabě Godfrid. Výprava však byla poražena vojsky Boleslava II., nedaleko plzeňského hradiště a hrabě Godfrid v této bitvě padl. Sestra padlého hraběte Adelhaid, abatyše v klášteře Vilichu nedaleko Bonu, nám zaznamenala tuto událost, protože měla hluboký smutek nad smrtí svého bratra. Oba byli z rodu verdunského hraběte Gozelina a tedy významnými osobnostmi tehdejší doby. Proto se jim dostalo místo v kronikářově vyprávění ve spojitosti s událostmi pod hradištěm Staré Plzně, tehdy jen Plzně nazvané latinsky Urbs (město). Kronikář Teitmar Merserburský v 11.stol. podává dosti podrobnou informaci o této události a její odezvě v říši.

První písemná zpráva

První písemná zpráva o našem hradišti je z roku 976. V této době se dostal bavorský vévoda Jindřich „Svárlivý“ pro svůj odpor k císaři, tehdy již Otovi II. (*955 - +983), do říšské klatby a proto hledal ochranu u českého knížete Boleslava II. (* - +999). Císař Ota II. vysílá trestnou výpravu proti Boleslavu II. Vede ji jeho příbuzný říšský hrabě Godfrid. Výprava však byla poražena vojsky Boleslava II., nedaleko plzeňského hradiště a hrabě Godfrid v této bitvě padl. Sestra padlého hraběte Adelhaid, abatyše v klášteře Vilichu nedaleko Bonu, nám zaznamenala tuto událost, protože měla hluboký smutek nad smrtí svého bratra. Oba byli z rodu verdunského hraběte Gozelina a tedy významnými osobnostmi tehdejší doby. Proto se jim dostalo místo v kronikářově vyprávění ve spojitosti s událostmi pod hradištěm Staré Plzně, tehdy jen Plzně nazvané latinsky Urbs (město). Kronikář Teitmar Merserburský v 11.stol. podává dosti podrobnou informaci o této události a její odezvě v říši.

První písemná zpráva

První písemná zpráva o našem hradišti je z roku 976. V této době se dostal bavorský vévoda Jindřich „Svárlivý“ pro svůj odpor k císaři, tehdy již Otovi II. (*955 - +983), do říšské klatby a proto hledal ochranu u českého knížete Boleslava II. (* - +999). Císař Ota II. vysílá trestnou výpravu proti Boleslavu II. Vede ji jeho příbuzný říšský hrabě Godfrid. Výprava však byla poražena vojsky Boleslava II., nedaleko plzeňského hradiště a hrabě Godfrid v této bitvě padl. Sestra padlého hraběte Adelhaid, abatyše v klášteře Vilichu nedaleko Bonu, nám zaznamenala tuto událost, protože měla hluboký smutek nad smrtí svého bratra. Oba byli z rodu verdunského hraběte Gozelina a tedy významnými osobnostmi tehdejší doby. Proto se jim dostalo místo v kronikářově vyprávění ve spojitosti s událostmi pod hradištěm Staré Plzně, tehdy jen Plzně nazvané latinsky Urbs (město). Kronikář Teitmar Merserburský v 11.stol. podává dosti podrobnou informaci o této události a její odezvě v říši.

První písemná zpráva

První písemná zpráva o našem hradišti je z roku 976. V této době se dostal bavorský vévoda Jindřich „Svárlivý“ pro svůj odpor k císaři, tehdy již Otovi II. (*955 - +983), do říšské klatby a proto hledal ochranu u českého knížete Boleslava II. (* - +999). Císař Ota II. vysílá trestnou výpravu proti Boleslavu II. Vede ji jeho příbuzný říšský hrabě Godfrid. Výprava však byla poražena vojsky Boleslava II., nedaleko plzeňského hradiště a hrabě Godfrid v této bitvě padl. Sestra padlého hraběte Adelhaid, abatyše v klášteře Vilichu nedaleko Bonu, nám zaznamenala tuto událost, protože měla hluboký smutek nad smrtí svého bratra. Oba byli z rodu verdunského hraběte Gozelina a tedy významnými osobnostmi tehdejší doby. Proto se jim dostalo místo v kronikářově vyprávění ve spojitosti s událostmi pod hradištěm Staré Plzně, tehdy jen Plzně nazvané latinsky Urbs (město). Kronikář Teitmar Merserburský v 11.stol. podává dosti podrobnou informaci o této události a její odezvě v říši.

První písemná zpráva

První písemná zpráva o našem hradišti je z roku 976. V této době se dostal bavorský vévoda Jindřich „Svárlivý“ pro svůj odpor k císaři, tehdy již Otovi II. (*955 - +983), do říšské klatby a proto hledal ochranu u českého knížete Boleslava II. (* - +999). Císař Ota II. vysílá trestnou výpravu proti Boleslavu II. Vede ji jeho příbuzný říšský hrabě Godfrid. Výprava však byla poražena vojsky Boleslava II., nedaleko plzeňského hradiště a hrabě Godfrid v této bitvě padl. Sestra padlého hraběte Adelhaid, abatyše v klášteře Vilichu nedaleko Bonu, nám zaznamenala tuto událost, protože měla hluboký smutek nad smrtí svého bratra. Oba byli z rodu verdunského hraběte Gozelina a tedy významnými osobnostmi tehdejší doby. Proto se jim dostalo místo v kronikářově vyprávění ve spojitosti s událostmi pod hradištěm Staré Plzně, tehdy jen Plzně nazvané latinsky Urbs (město). Kronikář Teitmar Merserburský v 11.stol. podává dosti podrobnou informaci o této události a její odezvě v říši.

Oficiální stránky královského hradu Radyně

 

radyneVítejte na oficiálních stránkách královského hradu Radyně, který byl postaven v letech 1356-1361 za vlády českého krále a císaře Římské říše Karla IV. Hrad byl nazván na počest císaře Karlskrone.

 

V českém prostředí se původní jméno Karlskrone neujalo, a tak po smrti Karla IV. byl hrad nazýván Radyní podle jména kopce a buližníkové skály, na níž byl vybudován.

 

V současnosti je hrad v péči města Starého Plzence a během několika let prošel postupnou rekonstrukcí.

 

Zřícenina hradu Radyně ve výši 567 m nad m. vévodí širému okolí ve dne i v noci (od roku 2006 osvětlen). Je typickou dominantou celého Plzeňska.

 

Historie hradu Radyně

 

RadyněKrálovský hrad Radyně byl postaven v letech 1356-1361 za vlády českého krále a císaře Římské říše Karla IV. Hrad byl nazván na počest císaře Karlskrone.

 

V českém prostředí se původní jméno Karlskrone neujalo, a tak po smrti Karla IV. byl hrad nazýván Radyní podle jména kopce a buližníkové skály, na níž byl vybudován. Stavitelem hradu byl nejpravděpodobněji Michal Parléř z rodiny pražského dvorního architekta Petra Parléře. Výstavbu organizačně zajišťoval Vít Hedvábný. Jako správci hradu – purkrabí byli dosazováni většinou příslušníci drobné šlechty z Plzeňska. Jejich povinností bylo sledovat a zajišťovat bezpečnost obchodní cesty z Norimberka přes Řezno do Prahy, vykonávat soudní pravomoc nad přímými podanými panovníka a asi měli i pravomoc soudit a popravovat zločince. Úřední funkcí prvního královského purkrabího na hradě byl pravděpodobně za odměnu pověřen Zdislav Chlup, který úspěšně vedl výstavbu hradu Posledním byl asi hejtman Racek, za jehož vlády, asi v polovině 16. století, hrad vyhořel. V dalších letech hrad postupně vlastnily tyto šlechtické rody: páni ze Šternberka (1496 – 1561), Kokořovci z Kokořova (1561 – 1710), Černínové z Chudenic (1710 – 1816) a Valdštejnové (1816 – 1920). V roce 1920 koupila plzenecká obec hrad i lesy od Valdštejnů. Hradu se ujal nově založený Spolek pro záchranu Radyně a Hůrky. V současnosti je hrad v péči města Starého Plzence a během několika let prošel postupnou rekonstrukcí.

Pověst o založení hradu Radyně a o Radoušovi

 

RadousCharvátský vladyka Hrozislav se svojí ženou očekávali narození dítěte. Kněžna chtěla holčičku, ale stařena, kterou si dala zavolat, jí předpověděla, že to bude chlapec. Kněžna se rozzlobila a ve zlosti vykřikla: „To bych měla raději osla!“ Kněžně se zanedlouho narodil chlapec s oslíma ušima, kozlí bradkou a kančími zuby. Vychovali ho cizí lidé a začali mu říkat Radouš nebo také Raden. Lidé se mu posmívali, a tak vyrostl ve zlého a mstivého mladíka.

Nakonec od lidí utekl a dlouho bloudil pustou krajinou. Až jednou v hustém lese nalezl spícího starce, který měl pod hlavou starodávnou černou knihu. Opatrně mu ji vytáhl a utekl na skálu. Zvědavý Radouš si začal knihu prohlížet. Byla v ní podivná znamení. Pokusil se některá slova přečíst, a jakmile je vyslovil, objevil se před ním skřítek se svojí družinou a ptal se ho, co si přeje. Radouš poručil, aby právě tam, kde jsou, postavili pevný hrad. Nazval ho po sobě Radyní. Stal se mocným pánem, dlouhou chvíli si krátil lovem zvěře a co potřeboval, mu přinášeli skřítci.

Vzal si krásnou pannu, když se jim však narodilo dítě, mělo oslí uši, kozlí bradku a kančí zuby po otci. Radouš zabil ženu i dítě a pohřbil je ve sklepení hradu.

Skřítci přivedli Radoušovi další pannu, ale měla stejný osud jako první žena. Mnoho nešťastnic tak nedobrovolně skončilo svůj mladý život.

Ničeho se Radouš nebál, jen před bouřkou utíkal do nejhlubšího sklepa. Před bleskem ho chránil medailonek, který mu dala jeho matka, než ho vyhnala z domova. Jednou zase přišla bouřka. Radouš byl právě ve věži a díval se po okolí. Plný hrůzy se rozběhl do sklepení, ale cestou medailónek ztratil. Tu uhodil blesk do věže, zdi se zbořily a Radouš zůstal pohřben v troskách svého vlastního hradu. Tak byl Radouš potrestán za svoji pohanskou pýchu a nepokoru.

Dodnes hlídá Radouš se svým sluhou Černým Hanušem a černým psem své poklady v hradním sklepení.

 

Zdroj: Kniha Pověsti z kraje pod Radyní od autora Vladimíra Havlice

K-Centrum, městská knihovna Starý Plzenec